Bomberman 2 Recenze Bomberman Land Touch! 2

Bomberman Land Touch! 2

Martin Strnad

Martin Strnad

15. 4. 2008 22:00 1
Reklama

Kdo by neznal Bombermana? Postavička stvořená vývojáři z Hudson soft původně pro obyčejný herní automat si po evoluci v PC hitech Dyna Blaster a Atomic Bomberman za neustálého bouchání svých kulaťoučkých bomb uprostřed frenetických single i multiplayerových partií vesele vyšlapuje herním světem na všech platformách už dobrá dvě desetiletí. Jednoduchá hratelnost spočívající v umísťování bomb s různými vlastnostmi za účelem zničení všech protivníků uzavřených ve stejné úrovni tak dokazuje, že občas méně znamená více a stejně jako série Worms jsou hry pod značkou Bomberman díky své geniální jednoduchosti stálicemi herního nebe.

Jablko nedaleko jabloně spadené

Bomberman Land Touch! 2 je už podle názvu pokračováním téměř totožné hry, která poprvé přinesla majitelům Nintenda DS Bombermana s příběhem. Stejně jako předchůdce je hlavní změnou oproti původní bombermanovské hratelnosti dost pochybně naroubované story. Dochází zde tak trochu k překlopení celé poloviny hry ze starých dobrých honiček s bombami na hon za změnou přes oslí můstek jménem prodejná značka. Ano, pořád hra obsahuje to co všichni na Bombermanovi tak milujeme, čili soubojový režim, ale dobrou polovinu hry a pro neznalé možná tu hlavní část tvoří jenom praštěnou zápletkou spojená sbírka miniher založených na dotekovém ovládání Nintenda DS.

Jablíčko trojí chuti

Jak už bylo řečeno, standardní soubojový režim, v němž se můžou hráči (jak živí, tak umělí, pokud zrovna ti živí nejsou k mání) navzájem utkat v jedné aréně v zápasu takříkajíc „na bomby“. Tato část byla recyklována už tolikrát, že každý kdo má co dočinění s hrami ji už musel někdy hrát. Prostě běháte v úrovni, která zde může být speciálně roztažená na výšku přes dva displeje a využíváte pravoúhlosti výbuchů vašich bomb a tvaru překážek kolem vás k odpravení všech soků. Vše je zde už natolik zrafinováno, dalo by se říci až zdestilováno do té nejčiřejší podoby, kterou si můžete dochutit dle vaší libosti. A koření je tu habaděj. Možnosti úprav a nastavení sahají od výběru barvy vašeho panáčka, přes různé podmínky vítězství, až po vytváření vlastních levelů. Když se k tomu přihodí kromě standardního lokálního multiplayeru ještě jeho online verze proti třem oponentům z celého širého světa, pak si rozhodně není na co stěžovat. Ovšem to vše tu už bylo, tak proč to kupovat znovu?

A to už jsme u onoho důvodu k zakoupení hry, jak si to asi představovali vývojáři. Prostě nám k Bombermanovi přihodili naprosto nesouvisející hru, která sleduje současný trend sbírek miniaturních hříček, obalili to celé poťouchlým příběhem a nazvali to Story mode. Největším záporem této strany mince je vlastně ono story. To je jednoduše generické, zbytečné a co je nejhorší nejde jedním kliknutím přeskočit. Jednotlivé hry jsou dost nápadité, krátké a hlavně je není nutno opakovat, takže nějaké to průměrně zábavné ukrácení času lze nalézt i v tomto režimu. Ba samotné úrovně, v nichž se s vaším hrdinou pohybujete mezi jednotlivými minihrami obsahují náznaky questů, které proti všem předpokladům vnáší i do tak plastikové herního světa náznak života. Nicméně právě tento potenciál by možná lépe zazářil v kombinaci s jiným žánrem, než jsou mikrohry.

Třetím členem Touch! rodinky je režim Attraction. Zní to divně, ale když z výše zmiňovaného příběhu poodhalíme, že se vše odehrává v lunaparku plném atrakcí, dojde snad každému, že v tomto módu nepůjde o nic jiného, než o obyčejné hraní miniher z příběhového režimu, pouze bez onoho otravného příběhu mezi nimi. Abychom učinili výčtům za dost: můžete se těšit na kratochvíle jako je skok daleký, skok přes švihadlo, kop na bránu, plavba na voru, střelba do bomby a mnohé další. Bomby jsou zde sice často využívaným artiklem, nicméně postava a svět Bombermana jsou natolik nezakotvené, že si autoři dovolili sáhnout po interakcích do všech různých tematických škatulek. Jednotvárnosti se zde opravdu bát nemusíte.

Má to cenu?

Bomberman má výdrž. I když ho Hudson soft vyluhoval ve vodách videoherního trhu už víckrát, než zchudlý anglický lord svůj ranní pytlík Earl Greye, má pořád nějakou chuť. Soubojový režim je sázka na jistotu a pokud ještě existuje majitel Nintenda DS, který nemá některý z předchozích titulů z této rodiny ve své sbírce, pak může být právě onen důvodem ke koupi. Za jeden obrovský zápor by se dal považovat příběhový režim, který zde funguje jenom jako otravná nutnost k otevření všech atrakcí k jednotlivému hraní a celek by se bez něj dost dobře obešel. Samotné minihry jsou pak převážně zábavné a mohou posloužit jako balzám na duši a odlehčení po náročném multiplayerové seanci plné výbušnin. Celkově vzato tu před sebou máme trochu jinak zabarvenou kopii prvního dílu, která nepřináší zhola nic nového, kromě možnosti poznat kouzlo Bombermana mladší generaci.

Bomberman 2
Nintendo DS

Verdikt

Bomberman Land Touch! 2 v sobě kombinuje k dokonalosti dovedený koncept freneticky výbušné akce s dost nešikovně naroubovanou větví snažící se prodat hru, která byla již mnohokrát prodána pomocí dost chabého příběhu a dnes už hodně ohraných a spíše průměrných miniher. Kdo už Bombermana má v jakékoliv jeho mutaci, vystačí si s ní, a komu ještě chybí, má dobrou příležitost k nákupu.

Co se nám líbí a nelíbí?

Většina miniher je zábavná, soubojový mód, multiplayer (jak lokální, tak online)
Příběh, nutnost projít si „dějem“ kvůli zpřístupnění všech miniher, až příliš moc podobné prvnímu dílu
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama